Projekt školní zahrady Waldorfského lycea v Praze 4 – Opatově. Přáním studentů bylo založit novou okrasnou a odpočinkovou školní zahradu. Celá zahrada je postupně vytvářena na základě studie a modelu, který jsme společně vytvořili modelováním ze sochařské hlíny. Hlavní tvary a zákoutí zahrady vznikly na základě vyciťování pocitových hranic prostoru před začátkem vzniku modelu. Cílem projektu je vytvořit zákoutí s různorodými náladami. Proto se v projektu počítá s výškovou modelací terénu, které pomáhají od sebe oddělit nálady jednotlivých zákoutí.

Během slavnosti položení základního kamene studenti promluvili na téma čtyř živlů. Navázalo se tak spojení s duchem místa. Byl také řečen cíl, přání a účel zahrady. Elementární nápomocné síly přírody se tak mohou lépe zorientovat a pomáhat člověku utvářet takové situace, které vedou ke zdárnému cíli.

Celá zahrada je postupně vytvářena na základě studie a modelu, který jsme společně vytvořili. Koncepce zahrady navázala na sedm soch, které již byly v zahradě rozmístěny. Jsou to sochy planet, které jsou vyrobeny ze dřeva a stojí uprostřed v zahradě ve velkém kruhu. Před tím, než jsme začali modelovat model zahrady jsme si se studenty celý prostor zahrady pečlivě celý citlivě prošli. Vedl jsem studenty k tomu, aby se snažili vycítit pocitové hranice změn nálad v jednotlivých částech zahrady. Tyto pocitové hranice v prostoru si studenti zaznamenávali do svých náčrtků v terénu. Potom spolu účastníci tyto hranice prodiskutovali a upřesnili je. Bylo nám to později podkladem pro tvorbu modelu zahrady. Pocitové hranice nálad pomáhají určit hranice motivů zahradních úprav, jako jsou směry cest, branky, začátky různých zákoutí a umisťování okrasných kamenů. Tvorba je tak v souladu s elementárními bytostmi zahrady.

Tvorba modelu

Je důležité umožnit, aby se na vzniku návrhu podíleli co největší měrou budoucí uživatelé. Při práci na modelu vyvstanou z procesu souvislosti, které by člověk pouze na papíře nedokázal promyslet…

Na základě rozvahy o počtu místností a jejich orientaci ke světovým stranám jsme začali vytvářet model domu. Metoda společné práce umožňuje do procesu návrhu vnést nejenom síly myšlení, ale také síly cítění a vůle. Každý z členů rodiny vnáší do procesu tvorby modelu živost a radost. A velmi dobře vyciťuje souvislosti a navazuje na práci druhých. Tak se vytváří postupně společná shoda nad vznikem rodinného domu. Všichni zúčastnění se mohou lépe duševně spojit se vznikajícím návrhem.

Při práci s hlínou při modelování vzniká určitá klidná soustředěná nálada. Přitahuje také pozornost dětí, které vnímají síly inspirace, jež do procesu společné tvorby vstupuje.